Mokřad Triangl se nachází pouhých 6 km od centra Prahy na hranici mezi sídlištěm Skalka a hostivařskou průmyslovou zónou a je obklopený třemi železničními tratěmi, což tuto asi 15 arů velkou plochu ochránilo před zástavbou velkoměsta. Dnes se do mokřadu lze dostat jen pomocí železničního podchodu na východě, který vede k ulici Rabakovská. I přesto, že se mokřad nachází v Praze, v něm podle přírodovědných průzkumů žije přes 40 druhů ptáků a 5 druhů obojživelníků, včetně celoevropsky chráněné kuňky obecné. (1) (2)

Stručná historie mokřadu

Původně oblastí dnešního mokřadu protékal Slatinský potok, který zajišťoval podmáčení okolních luk a pod Bohdalcem se vléval do Botiče. V druhé polovině 19. století potok přeťala železniční trať do Benešova a Praha se začala rozšiřovat do předměstí. Ve čtyřicátých letech 20. století byla postavena odbočka železniční tratě z Vršovic do Malešic a trojúhelník byl dovršen spojkou z Hostivaře do Malešic. V území Trianglu tak zůstala podmáčená louka a prosakováním vody pod náspy tratí se v jihozápadní části vytvořilo malé jezírko, jehož velikost silně závisí na množství srážek. (3)

V druhé polovině 20. století začaly Československé státní dráhy, kterým v té době pozemky patřily, zavážet zamokřenou část mokřadu odpadním materiálem. Naštěstí se v roce 1991 o území začali zajímat ochránci přírody a podařilo se jim zastavit navážení odpadů. Jeden z místních občanů se společně s organizací Český svaz ochránců přírody Botič-Rokytka (dále jen ČSOP) začal o mokřad starat a celý prostor byl vyčištěn. Poté začaly roku 1998 přírodovědné průzkumy a po zjištění cenných druhů ptáků a obojživelníků se ČSOP v roce 2001 zasadil o zaregistrování mokřadu Triangl jako významný krajinný prvek. Vyvrcholením snah o záchranu Trianglu bylo odkoupení pozemku organizací ČSOP v rámci kampaně Místo pro přírodu v září 2003. (1) (3)

Význam a udržitelnost mokřadu Triangl

Všeobecně je nutno uvést, že mokřady přispívají k vyrovnávání teplotních rozdílů mezi dnem a nocí, zvyšují vzdušnou vlhkost díky vypařování vody do ovzduší a vytvářejí tak příznivé mikroklimatické podmínky. V období sucha jsou významným zdrojem vody, a to díky své schopnosti ji v přírodě zadržovat. Poskytují útočiště mnoha druhům ptáků, obojživelníků a plazů a objevují se zde i vzácné druhy rostlin a dřevin, které se přizpůsobily nadbytku vody v půdě. (4)

Hladina vody v jezírku mokřadu Triangl je dnes závislá pouze na prosakování podzemní vody a množství srážek, jelikož Slatinský potok, který původně mokřadem protékal, je před Rabakovskou ulicí sveden do městské kanalizace. Tento fakt je problémem hlavně v obdobích sucha, kdy nedostatek vody v jezírku a kolísání hladiny podporuje zarůstání jezírka orobincem a zanášení bahnem. Tyto nánosy biomasy je pak nutné zhruba každé 3-4 roky mechanicky odstraňovat, aby zde bylo možné udržet vzácné druhy obojživelníků, což zajišťuje ČSOP. (1) (3)